domů

Léta

Petr Hannig / Eduard Krečmar

1.
Seděli jsme spolu, lásko, v jedné lavici léta, léta,
při hodinách zpívali nám všichni slavíci,
verše jsem ti psal.
Já že zapomněl? Lásko s velkým L,
když náš třídní sklopil zrak nad modrou třídnicí,
pusu jsem ti dal.

Ref:
Léta už nejsi má, léta tě jiný má,
léta vím, že tě za mne objímá,
že tě rád za mě má.
Léta jdou, nač si lhát, léta jsou na mně znát,
jen ta tvá krása dál mě dojímá,
léta snad nevnímá.

2.
Sešla se zas třída, každý zpátky přeskočí léta, léta,
zas ti jako tenkrát koukám, lásko, do očí
déle než bych měl.
Já že zapomněl? Lásko s velkým L,
ať zas třídní sklopí zrak či ať se otočí,
zas bych pusu chtěl.

Ref:
Léta už nejsi má, léta tě jiný má,
léta vím, že tě za mne objímá,
že tě rád za mě má.
Léta jdou, nač si lhát, léta jsou na nás znát,
jen ta tvá krása dál mě dojímá,
léta snad nevnímá.

nahoru