František Korda / Jan "Jenda" Korda
1.
Děvčátko, vím, že dnes je loučením,
do ráje krás už soumrak padá.
Zklamán a sám v osady klín se vrátím,
dám v zapomnění snění večerům stříbrným.
Ref:
Až ztichnou bílé skály nad velkou peřejí,
den zhasne tmou.
Tam, kde jsme spolu stáli, tam srdce zaletí
se vzpomínkou.
Snad pro sny spálené oči se zarosí,
o štěstí vzdálené si zaprosí.
Až ztichnou bílé skály, ty budeš někde v dáli
už dávno spát.
2.
Nesmíme znát, co život nám chtěl dát,
nesmíme mít, co duše pojí.
Snad zůstanou nám v srdci místa bílá,
tu duši chudou budou v osadě stále hřát.
Ref:
Až ztichnou...
