Hudba: tradicionál / Text: Vilda Dubský
1.
Jednou v jednom z arizonských měst
Billy slyšel hroznou zvěst,
že se na válečnou stezku dal indiánský kmen.
A že krváceli z hrozných ran
tři muži tam v Rocky Run.
Řek si Billy: Ranč mé milé je taky ohrožen.
2.
Její ranč tak hrozně vzdálen byl
přes čtyřicet dlouhých mil,
prostý dům u břehy řeky a kolem černý les.
Malá skvrnka, vlastně skoro nic
v divočině bez hranic.
A tam žije jeho milá, ta malá sladká Bess.
3.
Billy Venero, hej, dej si říct,
jedeš rovnou smrti vstříc!
Takhle varoval ho každý, i dobrý kamarád.
Ale Billy řek: jen šetřte dech,
nezdržujte, když mám spěch,
já to prostě zkusit musím, i kdybych cestou pad.
4.
A tak Billy cválal sám a sám
k nekonečným pustinám,
bylo slyšet klapot podkov, ostruhy zvonící.
Billy vždycky věřil. dokud žil,
srdcem u své milé byl.
Jeho věrný kůň ho nesl až tam k té hranici.
6.
Náhle výstřel zazněl do ticha,
Billy však dál pospíchá,
i když krev se z rány valí, on spěchá ze všech sil.
Dojedu k ní ještě živý snad,
kdybych ale mrtvý pad,
moje Bessie aspoň pozná, že jsem se pokusil.
7.
Kolem propasti a podle skal
znavený kůň klopýtal
a až u Bessiných dveří tam zůstal tiše stát.
Billy Venero tu leží jen
ztrátou krve vysílen,
ale o život své milé je odhodlán se bít.
8.
Slova vylíčit to nestačí,
když pak řišli Apači,
jaká bitva zlá a hrozná se odehrála tam.
Billy Venero, ač zraněn byl,
náčelníka zastřelil
a pak nakonec v tom boji tam mrtev zůstal sám.
9.
A tak pohřbeni jsou spolu dnes
Billy se svou milou Bess,
jejich jména dosud znají tam dole v pustinách.
A ten hrob, co každý dole zná,
vesele se zelená,
i když z jejich lásky zbyla jen písnička a prach.
