Hudba: Miroslav Habr / Text: Jaromír Hořec
1.
Byl jednou jeden král,
ten špatně kraloval,
jen před zrcadly seděl
a slávy si hleděl
a dál se o nic nestaral.
2.
Tu z dálky přišli sem
dva tkalci s návrhem,
že nevídané látky
utkají za čas krátký,
šaty překrásné jak sen.
3.
Ta látka kouzlo má,
tvrdili oba dva,
hlupák ji neuvidí,
tu spatří jen ten z lidí,
kdo v hlavě moudrost má!
4.
Král návrh uvítal
a svolení hned dal.
Řek, šaty hned že koupí.
Chtěl poznat, kdo je hloupý
a tkalcům zlato sliboval.
5.
Ti tkalci rozmilí
vůbec nic nešili,
jen předstírali práci,
však ministři a rádci
se novým šatům divili.
6.
Báli se prostě říct,
že neviděli nic.
I hloupý král se přidal,
pak se v těch šatech vydal
mezi všechny do ulic.
7.
Pyšně se rozhlížel,
když městem nahý šel
a lid se počal smáti,
vždyť vůbec žádné šaty
na tom svém králi neviděl.
8.
Král že by se byl splet?
To přiznat nedoved.
To není hodno krále,
tak nahý kráčel dále
a smál se mu pak celý svět.
9.
A ten smích od té doby
dál jen hlupáky zdobí,
protože mezi lidmi
pro úsměv a zlost
zůstalo hlupáků ještě velmi dost.
