domů

Být jen o rok mladší

Hudba: Josef Stelibský / Text: Jarka Mottl - Saša Razov - Vladimír Kožušníček
z operety "Děti manéže" (1943)

1.
Symfonie léta vadne,
na podzimu dlani chladné
pomaloučku doznívá.
Slunce vychází jen plaše,
proto se i srdce naše
zimomřivě zachvívá.
Vše, co z jara zbylo, už jen v duši zní,
ticho pohltilo akord poslední.

Ref:
Kdybych tak byl jenom o rok mladší,
nebo jen aspoň o tři sta dní,
jistě dívky měly by mne radši,
byl bych ještě chlapec parádní.
Mládí přešlo kolem úzkou cestou, polem,
ani sbohem neřeklo,
mně už je to jasné, ale srdce žasne,
jak to všechno uteklo.
Teď však už to bude mnohem kratší,
konec hry a konec přeludů,
kdybych tak byl jenom o rok mladší
jak je vidět, tak už nebudu.

2.
Pamatujte na má slova,
zopakujte si je znova
až vám bude padesát.
Člověk se tak těžko loučí,
mládí se však odporoučí,
a s ním vše, co měl kdo rád.
Povadne i vůně kvetoucích sakur,
jenom v srdci stůně Souvenir D'amour.

Ref:
Kdybych tak byl...

nahoru

Vyšlo v sešitech:

Zpívám si při kytaře 18
Zpívám si při kytaře 18