Hudba: František Svojík / Text: Vladimír "Eddy" Fořt
1.
Brahmín mladý, už skoro hlady kudlu upískal,
že chtěl, inu, být mužem činu, fakírem se stal,
koberec si uvít dal, nejed týden a jen spal,
slyšte starou legendu, jak zázrak udělal.
Ref:
Used fakír na koberec
a tajemně mručel Á É Í Ó Ú.
Lid mu házel rupie
a rozčilením hučel Á É Í Ó Ú.
Dav stál jako mumie, když se fakír zved,
on však sebral rupie, pak si znovu sed.
Lid byl celý zkoprnělý,
fakír dál si mručel Á É Í Ó Ú.
2.
Pro ten skutek, včas že neutek, s lidem hádku měl,
známou zkazku lézt po provázku, vzkřísit fakír chtěl
a jak ho to napadlo, koupil šňůru na prádlo,
slyšte starou legendu, jak to s ním dopadlo.
Ref:
Už byl fakír fousatý
a ještě světem chodil, Á É Í Ó Ú.
Občas někde na rohu
si špagát k nebi hodil, Á É Í Ó Ú.
Šplhal po něm výš a výš, jak si kdo zaplatil,
až se jednou vyšplhal a už se nevrátil.
Fakír čeká teď u nebe,
by ho někdo shodil, Á É Í Ó Ú.
