Hudba: Vlastimil Hála / Text: Vladimír Dvořák
1.
Moje štěstí je jak mladá růže,
láskou rozkvétá voňavý květ.
Co se mému štěstí rovnat může?
Snad jen pohádky, snění dětských let.
Ref:
To v pohádkách vždy nakonec
se Honza ženil s princeznou.
Pak nezbylo než knížku zavřít
a malí šli spát.
Jak z pohádek já milou mám,
tak laskavou a líbeznou.
A víc, než Honza vůbec uměl,
svou milou mám rád.
Už zakrátko budeme svoji,
však pohádku dál chceme číst.
Den, který nás navždycky spojí,
ten den jenom obrátí list.
Pak budem žít, jak v pohádkách žil
asi Honza s princeznou
a pohádku, jež v knížkách není,
svým štěstím si psát.
