Josef Sobotka
1.
V Jokohamě v přístavu, kde noc vládne tmou,
loučil se tam námořník se svou dívenkou
a japonečce malé slzičky stékají,
když jeho rety rudé slova lásky šeptají.
Ref:
Má japonečko malá, dřív než zvadne sakur květ,
tvoje láska neskonalá přivede mě k tobě zpět.
Ta chvíle odloučení rozplyne se jako dým
a potom, děvče milé, budu navždy jenom tvým.
2.
Byl to onen námořník, co pro ženy žil,
co v každičkém přístavu z číše lásky pil.
Na japonečku malou už dávno zapomněl,
že její rety rudé kdysi dávno líbat směl.
Ref:
Má japonečko...
3.
Japonečka ubohá vyhaslý má zrak,
v přístavu naň čekává, marně vždycky však,
hořké slzy svoje světem ukrývá,
vzpomínka když bolavá duší jí zachvívá.
Ref:
Má japonečko...
