Hudba: Josef Stelibský / Text: Jarka Mottl - Saša Razov
z operety "Děti manéže" (1943)
1.
Bloudil jsem krajem pohádkovým,
dlouho jsem toužil, teď už to vím,
že jsi má jediná.
Chodil jsem světem, bez cíle sám,
hledal jsem cestu, teď už ji znám,
jediná lásko má!
Do bílých růží něhu jsem vkládal,
o lásku prosil, o úsměv žádal,
život bez tebe, co pro mne znamená.
Ref:
Je to tak sympatické, někoho mít rád,
vědět, že srdce lidské na dlani smíš hřát,
oči se v touze hledají, rety jen sotva šeptají,
že je to neskonale krásné,
vzpomínkám se vzdát.
Je to tak sympatické, vědět pro co žít,
na dlani srdce lidské, dechem rozechvít.
Nejsladší tóny rozehrát,
vám ženám z lásky srdce dát,
je to tak sympatické, mít někoho rád.
2.
Život je krátký, tak jako sen,
nevrátí zpátky noc ani den,
ty patří vzpomínkám.
Ten, kdo se lásce zpronevěří,
vyhání štěstí ode dveří,
životem bloudí sám.
Bělostné ráno z noci se vznítí,
všem lidem stejně do oken svítí,
zlatého mládí sluníčko, vrať se nám.
Ref:
Je to tak...
