Hudba: Vladimír Rubeš / Text: Karel Sehnoutka
1.
Když před chatou stojím
a první slunce šíp
se do krajáče mlhy ponoří,
pak vzpomínky spojím
si v zlatě tkanou nit
a leskem jejím srdce zahoří.
Ref:
Ještě spí chata na skále nad řekou,
a není nikdo, kdo by v ní se probudil.
Jenom prázdnotě smím zpívat píseň svou
a nikdo nevyjde ven, kdo by pochopil,
že smutné je ráno, když v krbu je tma,
nezvoní smích a nejsou k snídani dva.
Ještě spí chata na skále nad řekou
a čeká, až ji jednou vzbudí štěstí dvou.
