Hudba: Václav Konvička / Text: Jan "Jenda" Korda
1.
Když se sejdem při kytarách,
tak to kolem šumí,
kdo to nezná, ten poslouchá
a křičí jen: Umí!
Ač jsme každý z jiné čtvrti,
pějeme jak jeden muž,
za každou hezkou písničku
zazní mohutná tuš!
Tak ať to pěkně zní!
Ref:
Umí, umí, zpívejte a hrajte dál.
Umí, umí, rytmus je náš ideál.
Kdo nezpívá, to je mrzout, bude brzy stár,
proto dejte, kamarádi, srdce do kytar.
Kdo umí, ten umí, pokračujte v dur i v moll,
zpěv, recese, muzika, je náš alkohol.
Jedem dál, jedem dál, kdo by stranou stál!
2.
Písnička je náš kamarád,
nad kterého není,
rozesměje i rozpláče,
zlost v pohodu změní.
Má svůj pramen v lidském srdci,
vrací radost, nezná hněv.
Dokud ten pramen nevyschne,
nezmlkne smích a zpěv.
Tak ať to pěkně zní!
Ref:
Umí, umí...
...alkohol.
To byl kus, muzikus, dej si na nás džus!
