Hudba: Kamil Běhounek / Text: Karel Kozel
1.
Na sedmero zánků sebe já zamykám.
To proto, že stále před neznámým strach mám.
Málo však to všechno platno je,
hned se lekám, něco čekám, nemám pokoje.
Ref:
Kdopak, copak myšlenky mé stále ruší
a mně nedá spát?
Kdopak copak stále šeptá mi do uší
jméno tvé stokrát?
Snad je to kouzelník Láska,
jenž na tisíce kouzel zná.
Kdopak copak, kdo to ví a nebo tuší,
že jen tebe stále mám rád?
To je, co mi nedá spát.
