Hudba: Jaroslav Jakoubek / Text: Jiří Suchý
ze hry "Kdyby tisíc klarinetů" (1959)
1.
Kdyby tisíc klarinetů naráz jednou zahrálo
symfonické básně větu, tak by se nic nestalo.
Děti by si klidně hrály, milenci se milovali,
turbíny a kolotoče točit by se nepřestaly.
Stačí ale rána z děla, aby každá idyla,
dopadne-li na ni střela, v neštěstí se změnila.
2.
Dva tisíce saxofonů když si zahrát zamane
miliony hlučných tónů, celkem se nic nestane.
Hvězdy budou dále pláti, Tyroláci jódlovati
a tam, kde to není třeba, sedět budou byrokrati.
Vezměte však příklad nový: nejen houbař pochopí,
co jeden hřib atomový zla a škody natropí.
3.
Tři tisíce lesních rohů najednou když zahude,
přísahat vám na to mohu, že z toho nic nebude.
Louky nepřestanou kvésti a slepice vejce nésti
a ten, kdo si šťastně žije, nepřijde o to své štěstí.
Vše zůstane pěkně všade, jak je zvyký každý z vás,
neboť hudba neokrade svět o žádnou z jeho krás.
