Hudba: Josef Stelibský / Text: Karel Melíšek
1.
Kos se za kosicí nalítal
než ji na akátě nachytal.
Sotva že jen píp, zmizela jak šíp,
ale s tím už předem počítal.
Ref:
Zpíval kos kosici fistulí,
že se k ní dnes večer přitulí,
že přijde ve fraku s žížalou v ruksaku,
s takovou, že až oči vykulí.
U kosů, tak jako u lidí,
když se dva milují, nevidí,
zpívají dvojhlasně, ale tak úžasně,
že jim to i lidi závidí.
2.
Kosice to sice věděla,
že ji jarní touha předělá,
ale odmítla a zas odlítla.
Jářku, dámo, to se nedělá!
Ref:
Zpíval kos...
3.
Proč ten ptáček svůj zobáček má?
To proto, že rád si zazpívá.
Nemá starostí, samou radostí,
že se na svět černě nedívá.
Ref:
Zpíval kos...
