Hudba: Leopold Korbař / Text: Slávek Ostrezi
1.
Žil jednou jeden zlatokop,
co zlatou žílu nenakop,
měl smůlu hm, hm.
A ještě neznal izotop,
což teprve jezdit autostop,
nebo pít mošty k romadůru, hm hm.
Pro kousek zvěřiny vteřiny dlouhé
byl na čekané.
Nešly mu na nervy konzervy,
ba ne, ba ne!
A že tak příliš klidně žil,
tak svoji smrt prý dohonil
až k stáru, hm hm.
Nad jeho hrobem přítel Bill,
ač neovládal baré styl,
hrál na kytaru.
Ref:
V těle krev dobrodruhů,
slunečné nebe nad hlavou,
po bouři čistou duhu,
před sebou dálku modravou.
Je to tak krásné a žasne
jen ten, kdo neví,
že v těle krev dobrodruhů
nemůže každý mít.
2.
Jdu Zlatou stezkou Sázavy
a nechce mi jít do hlavy
ta éra hm, hm.
Proč vlastně střelec váhavý
své rodeo už neslaví,
nevrtá díry do sombréra, hm hm.
Na řece kanoe kovboje
nesou sic kostkované,
peřej však na pádla nepadla,
ba ne, ba ne!
Snad jako ozvuk dávných dob
jen sem, tam ňáký misantrop
jde k baru, hm hm.
U ohně dnes však jiný Bill
bravurně hraje baré styl
tmou na kytaru.
Ref:
V těle krev...
