Hudba: Leopold Korbař / Text: Karel Kozel
Jednou, když už chladný večer na zem pad,
mlsná liška navštívila vinohrad.
Měla, neměla, vím jen, že chtěla
dozrálé již hrozny ochutnat.
Zde však lišce chytrost málo pomáhá,
marně skáče a marně se namáhá.
Hrozny vysoko, liška naoko
haní je a nahlas vykládá:
Co do nich, povídá, když kyselé jsou,
žádná z nich nevydá za slípku tučnou.
Tak to často sopadá i u lidí,
kteří si na špičku nosu nevidí,
chtějí blahobyt hned a lehko mít,
když jim sklapne, hned jim závidí,
výmluvami sami se šidí.
