Hudba a text: Jiří Voldán
1932
1.
Po obloze táhnou bílá oblaka, táhnou bůhví kam.
Milovalo krásné děvče tuláka, ale dnes je sám.
A když měsíc nad oblaky vzplál,
kytaru svou rozehrál.
Ref:
Kytara teskně naříká
a jako v slzách zavzlyká,
však nikomu to nepoví,
že jsou v ní slzy kamarádovy.
2.
Po obloze táhnou bílá oblaka, táhnou tiše v dál,
zachvělo se chudé srdce tuláka, když jim povídal
o polibcích, o milování,
o zradě a zklamání.
Ref:
Kytara teskně...
3.
Dobrý kamaráde, dobrý tuláku, takový je svět,
pohádku svou krásnou z bílých oblaků nepřivoláš zpět.
Srdce tvé jak poraněný pták
nevzletí už do oblak.
Ref:
Kytara teskně...
