Hudba: Rudolf Friml / Text: Josef Odcházel - Karel Tobis - Václav Mírovský
1.
Komu já srdce dám? Z dáli letí máj už k nám,
do světa rozkvétá, jako princezna zakletá.
Vždy očima láska každá začíná.
Na koho však hledět mám,
když jsem v světě tak sám?
Ref:
Lásla je ten kouzelný přelud neznámý,
jako fata morgana jde před námi.
Je to křehké ptáče, zpívá si i pláče.
Lásko, zůstaň stát také někdy před námi!
2.
Srdce když potká se, život už tak nezdá se
být bledý a šedý, láska prolomí pak ledy.
Čím, má milá, čím jsi mě tak zmámila,
že v noci i celý den šeptám stále si jen?
Ref:
Lásla je ten...
(Rose Marie se vdává)
3.
Mysl má ví a zná, chvíle ta co znamená,
dívčí čas navždy zhas, zadržet víc už se nedá.
V mém srdci tíž, nový čas jde blíž a blíž,
mládí mé, sbohem ti dám, vzpomínku už jen mám.
Ref:
Svátek lásky v dnešní den v slávě oslavme,
krásnou, vzácnou chvíli páru připravme.
Rose Marie se vdává, manželkou se stává,
svátek lásky dnešní den v slávě oslavme!
