Hudba: Alois Aust / Text: Vilda Sýkora
1.
V přístavním baru tančila
a všechny muže zmámila,
však pouze jenom plavčík jediný
měl jí opravdu rád.
To byl již její dávný zvyk,
patřil jí každý námořník,
když ale k ránu pozbývala sil,
tu on k ní tiše hovořil.
Ref:
Mariano, dříve než hvězdy uhasnou,
Mariano, řekni mi proč jsi nešťastnou.
Nech mě chvíli ještě u sebe,
rád bych trpěl, drahá, za tebe.
Mariano, řekni mi proč jsi nešťastnou,
dříve než přijde zářivé ráno, Mariano.
2.
Snad uprchlo již kolik let
a námořník se vrací zpět,
tam ku své zlaté Marianě,
kterou nepřestal mít rád.
Však Mariana, jeho sen,
leží tam v chatě za městem
s pobledlou lící mluvíc o štěstí,
on však jí šeptá s bolestí:
Ref:
Mariano...
