Hudba a text: Julius Kalaš
1.
Příbytek můj leží na Vltavě
a proto já vypadám tak zdravě.
Ráno, sotva vypita je káva,
posádka už na pozdrav mi mává. Sláva!
Napnu hned své námořnické svaly,
podívám se též do sklepa, zdali
zásoby nám ještě vyhoví,
pak se chvíli ráchám v ráhnoví.
Ref:
Oj, na divo, oj, na divo, oj, na divoké Vltavě,
ahoj, ahoj, my mořští vlci hltavě,
ahoj, ahoj, brázdíme vlny v dálavě.
Nám je to fuk, zde větru fuk
nás žene, či je bezvětří.
Ahoj, ahoj, na nás neplatí povětří,
ahoj, ahoj, vždyť máme vesla v závětří.
2.
Když se blíží neděle či svátek,
na lodi zavládne pustý zmatek.
Ať je krásně nebo vítr věje,
všecko mužstvo na palubu spěje. Jeje!
Kapitán už stojí u kormidla,
kotva chrastí a pracujou bidla.
Mořský duch vjel do námořníků,
hausbot už se řítí k Braníku.
Ref:
Oj, na divo...
3.
Že hausbot slouží účelům sportu,
o tom nemůže být žádný spor tu.
Rovněž ale správný názor nejní,
že by hausbót měl býti snad loď galejní.
Lodní řád když mluví o posádce,
význam plavby vystihuje krátce:
Tak dlouho se chodí pro pivo,
až všecko zpívá: Oj, na divo!
Ref:
Oj, na divo...
