Hudba: Kwiet Smith / Text: Jiří Voldán
1929
1.
Na řece v měsíční záři tulák svou písničku pěl,
jako by do člunu svého někoho přivolat chtěl.
A když po milence krásné marně svou ruku pak vztáh,
písničku znovu si zpíval, která se ztrácela v tmách.
Ref:
Na řece kanoi mám, v ní sedím sám a naslouchám,
zda píseň má tě k člunu přivolá.
Ty víš, že mám tě rád, tak proč se bát si srdce dát
a plout za noci v kanoi sami dva.
Tak přijď a pak v člunu mém daleko ujedem,
daleko od lidí zlých.
Až vesla únavou nám vypadnou, pak budeš mou,
tam oba usnem v horkých polibcích.
2.
Do řeky když ranní úsvit krvavé paprsky vlil,
v kanoi spal samotný tulák a o své milence snil,
jak její rozkošné tělo do květů na lukách snes
a do těch jeho snů krásných písničku hučel mu jez.
Ref:
Na řece...
