Hudba: Viktor Věrsík / Text: Alena Jungerová
Chceme-li se setkat, neplač, milá,
čas ti slíbá hořké slzy z řas,
loučení je vždycky stejně smutné,
moře hlas již volá nás.
Až nad obzorem plachta bílá,
pod ní bárka moje vypluje,
zas na molu mě očekávej,
vrací se ten, kdo tě miluje.
Když všechny proplul oceány
a kolikrát už objel celý svět,
teď vrací se zpátky, aby mohl zas
ti o své lásce vyprávět.
