Hudba: Jaroslav Jankovec / Text: Jarka Mottl - Karel Melíšek
1.
Nádherná růže oázy,
nikdo ji nezná a nikdo neví
odkud pochází.
Ví se jen, že je nebeská,
milá i svůdná a přitom cudná,
krátce moc hezká.
Ref:
Oči má hluboké,
ale požadavky dosti vysoké,
jmenuje se Zulejka,
zrozená je pro šejka,
to se nás eunuchů netejká.
Když ji šejk prvně zřel,
dostal zimnici a dýchat zapomněl,
zvolal: Třikrát proklatě,
odměním tě bohatě,
ty budeš ozdobou v mé komnatě!
2.
Chudák šejk trpí citelně,
srdce mu chřadne, tím pádem vadne,
pochopitelně.
Zulejka hlavu nesníží,
milá je ke všem, šejka však ve všem
chladně přehlíží.
Ref:
Oči má hluboké...
...zvolal: Třikrát proklatě!
A pak zmizel okatě,
rozsekal zařízení v komnatě.
3.
Zulejka slovo neřekla,
puzena krajně, za noci tajně
s kufrem utekla.
Do šejka vjela žárlivost,
zubama skřípal, vášnivě sípal:
Už toho mám dost!
Ref:
Oči má hluboké...
...zvolal: Třikrát proklatě!
A pak zmizel okatě,
našli ho chladnoucího v komnatě.
