Hudba: Pravoslav "Sláva" Mach / Text: Otomar Tomeček
1.
Ve stínu palem na člunu malém
sám kabalero sní,
táže se znova, zda jeho slova
k přístavu doletí.
Na nebi jasném, až slunko zhasne
a hudba začne hrát,
neví, jak slovy, tak písní svojí
jí přijde zazpívat.
Ref:
Pro vás za dne slunce a v noci tisíce hvězd plane,
pro vás kabalero na svou lásku rád zapomene.
Kdo ví, když hudba hraje, cigarety dým vás skrývá,
kdo ví, kolik již srdcí pro vás touhou neumírá.
Pro vás za dne slunce a v noci tisíce hvězd plane,
pro vás kabalero na svou lásku rád zapomene.
V ruce kastanětu s písní na svém retu
o životě nemyslíš.
I když cítíš hrozbu, jemu každou prosbu
ráda ihned vyslyšíš.
2.
Zas pluje zpátky jako sen, krátká
noc prchla, už je den.
Z přístavu mává mu ručka malá
bílým šátečkem jen.
Proč v okamžení má srdce její
nad každým velkou moc?
Půjde jí zpívat a rety líbat
až bude zase noc.
Ref:
Pro vás za dne...
