Hudba: František Antonín Tichý / Text: Jiří Voldán
1.
Nad vlnami moře do dáli
svítí maják nocí tmou,
tisíc vln se tříští o skály,
s majákem se bijí, rvou.
A když maják vzplane
a v moři hoří jeho zář,
nikdo nezří osmahlou tvář.
A když maják vzplane
a v moři hoří jeho jas,
slyšet není z majáku hlas.
Ref:
Milenko moje, jen ty to víš,
jak marně toužím být tobě blíž,
když moje oči ukryté v tmách
zří bílé lodi plout na vlnách.
Kapitán každý však pluje dál,
nespustí kotvy, aby si vzal
aspoň mé srdce, jež umírá
a dal je tobě, milenko má.
2.
Proč vy, hvězdy, jasně hoříte
vysoko a v daleku
a proč jednou neosvětlíte
srdce skryté v majáku?
Proč majáku záře
zastíní stříbrný váš svit,
vždyť srdce, to chce také žít,
a proč vlny moře
se jedné noci neztiší?
Vždyť nikdo hlas ten neslyší.
Ref:
Milenko moje...
