Hudba a text: Vilda Sýkora
1.
Se stromu lísteček po lístku padá
a mrazivý větérek ze strnišť chví,
na prsou milence růžička zvadá
a nitrem jí akordy podzimku zní.
Vzpomíná na lásku, radost a mládí,
jež uprchlo v neznámou dál,
na vše, co srdéčko zmámí, pak zradí
a vše, co osud nám vzal.
Ref:
[: Láska již odlétá daleko do světa
a mizí v neznámou dál
a podzim chladící na čele, na líci,
co zbylo po ní, vše ze srdce svál. :]
2.
Večer, kdy slunéčko mizí a hasne
a červánky do ruda zlatí vše kol,
vzpomíná na lásky, chvíle to šťastné,
a s úsměvem na retu mísí se bol.
V dáli, když červánků záře zhasíná
a poslední uvadá květ,
na štěstí svoje jen tiše vzpomíná,
které však nevolá zpět.
Ref:
Láska již odlétá...
