domů

Pohádka z ostrova Capri

Hudba: Wilhelm Grosz / Text: Zdeněk Vlk

1.
Zmlknul sladký smích na rtech růžových,
jen zlatý vlas nocí hoří,
pojď ke mně blíž, lásky se nebojíš?
Čelo pohladí měkké kapradí,
tam na břehu zrádných moří.
Má přesladká, ty jsi má pohádka.

Ref:
To bylo tenkrát na ostrově Capri,
poprvé tvůj obraz jsem viděl plát,
to bylo tenkrát za měsíční noci,
když jsem ti šeptal, jak mám tě rád.
Rozkoší tvá ústa se celá chvěla,
když líbal jsem šíji tvou bělostnou,
a ústa tvá jakoby říci chtěla,
hochu můj, chci býti jenom tvou.
Na nebi již hvězdy hasnou,
jediné jen přání mám,
aby ty jsi byla šťastnou
tak, jako jsem já šťasten sám.
To bylo tenkrát na ostrově Capri,
když líbal jsem rety tvé tisíckrát,
to bylo tenkrát, však dneska jen mohu
na krásnou pohádku vzpomínat.

2.
Jižní noci chlad do srdce mi pad,
vzpomínka spáti mi nedá,
sám, zcela sám, hledím vstříc ku hvězdám.
Hledím do noci, sám bez pomoci,
zrak marně tvůj obraz hledá.
Proč mám se vzdát toho, co mám tak rád?

Ref:
To bylo tenkrát...

nahoru

LP Zpívající přístavy