Hudba: Bohuslav Sedláček / Text: Vladimír Fux
1.
Když dítě nekdy zlobívá a klidu nepřeje,
tu rodiče se hádají: Po kom to dítě je?
Že nebývá jen s dětmi kříž, chcem v písni vylíčit
a bude jistě pravdě blíž, že je kříž i s rodiči.
Ref:
Proč, proč, proč, proč je nutno mluvit způsobně,
když tatínek to vůbec nemusí?
Proč, proč, proč se bláto nesmí nosit po domě,
když máma třepe z okna ubrusy?
Proč na příklad násobilku nutno umět za chvilku,
když táta za sto nanuků nepřelouská azbuku?
Proč, proč, proč, proč je nutno mluvit způsobně,
když tatínek to vůbec nemusí?
2.
Kdo umí dáti dítěti vždy příklad názorný,
má předem zcela zajištěn i úspěch nesporný.
Když máma chyby a sama chyby má,
pak ovšem celý výsledek je vzhůru nohama.
Ref:
Proč, proč, proč, proč je správné krk si denně mýt,
když tatínek se také neholí?
Proč, proč, proč maminka nechce na školení jít
a proč posílá jiné do školy?
proč například malé dítě čistotu má hlídat v bytě,
když i táta nejradši klepe popel po gauči?
proč, proč, proč, proč je správné krk si denně mýt,
kdaž tatínek se také neholí?
Zbytečně mívají rodiče kyselý obličej,
neznají poučku závažnou,
Recit.: že příklady táhnou?
