Hudba: Sláva Eman Nováček / Text: Jiří Mládek
Jako když jdu známou cestou domů,
jak když usednu pod květy stromů,
jak když se mi krásný sen zdá,
tak mi vše v mé lásce připadá.
Prostinká je, jak květ z háje,
jak dech máje omamná je,
čím mi bude, srdce mé se ptá.
Zda jen hříčkou se slzičkou,
či už láskou vlašťovičkou,
s kterou k srdci štěstí přilétá?
Dá mi snad léto, jež zráním sládne,
domov, kde zazvoní dětský smích?
Či bude sněženkou, která zvadne,
aby máj moh vonět po růžích?
Prostinká je, jak květ z háje,
nad vše v světě líbezná je
první láska v prvních polibcích.
