Hudba: Jan Rimon / Text: Bohuslav Nádvorník
1.
nejprv se zablýskají střechy,
potom teprv nebe zrůžoví.
Ráno se hlásí, ptačí píseň s ním,
když na cestě do práce parkem procházím.
Ref:
Slunce vyšlo, spadla rosa, já jdu parkem sám,
rozpustilou píseň kosa poslouchám.
Co to zpívá, nemám zdání, přece bych však chtěl,
abych jeho písni ranní rozuměl.
O čem asi může zpívat, když tam sedí s kosicí?
Říká asi totéž, co já tobě chtěl bych říci,
že je život vždycky hezký, zvláště pro ty dva,
kteří se rádi mají jako ty a já.
