Hudba a text: Karel Brokenický
1932
1.
Ta chata v údolí u řeky malá,
bývala pro ně vždy plničká krás,
na oba pokaždé z dálky se smála,
když se k ní v sobotu vraceli zas.
V zlaté pak záři, když západ vzplál,
do ouška dívce hoch zašeptal:
Ref:
Až padne soumrak na údolí,
na nebi zazáří pak hvězdičky.
Kraj kolem usne, po okolí
zahoří rudým světlem ohníčky.
V chatě útulné budem se hřát,
tvé srdéčko tě víc už nezabolí.
Tam poznáš, děvčátko, jak mám tě rád,
až padne soumrak na údolí.
2.
Čas rychle uplynul, minula léta,
hoch svorně s děvčátkem žitím šli dál.
Stářím teď oběma vlas stříbrem vzkvétá,
podivně osud si s nimi tak hrál.
Hoch na své údolí vzpomíná rád,
na to, co říkal, když býval mlád:
Ref:
Až padne...
