Hudba: Jimmy Gordon / Text: J. V. Šmejkal
1940
Ref:
Kojot vyl, hrom bubnoval,
vichr hvízdal, čert se smál,
když na ranči U čtyř prstů
starý kovboj umíral.
1.
Jak strom v poli sám jsem sám,
nadarmo bloudí zrak můj v dál,
k ztraceným ohradám, kam cos mé srdce svádí.
A zdá se mi, že zřím stín čís jak pádí,
však já to vím, že mé to prchá mládí.
Dohas jména mého děs, kamarád v pampě kles,
mrtva ta, již měl jsem rád.
Koltů mých ztich navždy hlas, nadešel pro mne čas
sbohem dát a jít spát.
Jsem stár, Bože můj, tak stár!
Poslední míle pouti mé čeká mne a dnů pár
tesklivých jen mi zbývá.
Den můj se končí již a s nocí splývá,
co zvonec stád mně miserere zpívá.
Ref:
Kojot vyl...
2.
Tam výš půjdem již, tam výš,
dvě duše čís, kde příchod můj
čekají v stínů říš, kam cos mé srdce svádí.
A zdá se mi, druh můj že vstříc mi pádí,
a v bráně že mne čeká láska z mládí.
Však už slyším Tomův hlas zahřímat: Vzal tě ďas,
ruce vzhůru, zůstat stát!
Slyším Rosin šťastný smích, slzí zřím po tvářích
teplý proud tiše plout.
Chci k vám, duše mé, chci k vám!
Ty druhu můj, ty lásko má, víc už být nechci sám
hodin pár jen mi zbývá.
Den můj se končí již a s nocí splývá,
co duše moje píseň stád si zpívá.
Ref:
Kojot vyl...
3.
V ranč tvůj v nebesích, v ranč tvůj,
hle starý kovboj cválá tmou,
koni můj, skoč a stůj, kam cos mé srdce svádí.
Kde kovbojů mrak na rodeo pádí,
za třesku koltů jako v dobách mládí.
Děvče mé mi sedne v klín, s Tomem pít budu džin,
bujný smích zas bude znít!
Bendža musí pro nás hrát, prastará píseň stád
v nebes klid musí hřmít.
Jen tam, v nebes ranč, chci tam!
Víc, Bože můj, už nezdržuj duši mou dychtivou,
vteřin pár když jí zbývá.
Den můj se končí již a s nocí splývá,
co kovbojů sbor kolty rozezpívá.
