Hudba: Miloslav Ducháč / Text: Vladimír Dvořák
1.
Nevíte, jak smutné je to pomyšlení,
že jsem možná snila jenom planý sen.
Hodina mých snění pořád nikde není,
co je mi platné, že je hezký den.
Co je platná květům všechna jejich vůně,
když se jejich vůní nikdo netěší.
K čemu je mi srdce, když i v máji stůně
trýzní ze všech trýzní jistě nejtěžší.
Ref:
Na palouku zelená se břízka,
po stráni jde průvod sedmikrás,
ale moje srdce, to si stýská,
jako by je štípal ještě mráz.
To se pořád říká, že prý v máji
na každého láska políčí.
Mně se její šípy vyhýbají,
na mmě Amor oko necvičí.
Odevšad už mladé jaro voní,
hrdličky zve k lásce sladký hlas
a já chodím sama jako loni,
včera, dneska, zítra asi zas.
Rozkvétají zahrady a římsy,
mému srdci pořád chce se spát.
A já, kudy chodím, rozmýšlím si,
komu měla bych to srdce dát.
