Hudba: Bedřich Nikodem / Text: Karel Růžička
Mraky černé táhnou dál a dál
a v chatě mé nezní už smích.
Proč pak bych se tvojí lásky bál
a očí tvých tak mámivých.
Viď, že přijdeš dřív, než půjdu spát,
na tvůj klín chci to své srdce dát.
Oheň rudý tam na skále plá,
osady sbor tiše zpívá.
Až tě jednou ústa malá zmámí,
rozloučíš se s námi, kamaráde náš.
Dopij, dožij, život je tak krátký,
nevrátí se zpátky, co mu jednou dáš.
Až tě jednou ústa malá zmámí,
rozloučíš se s námi, kamaráde náš.
