Hudba: Jaroslav Ježek / Text: Jan Werich - Jiří Voskovec
1.
Ztrouchnivělým lesem táhnou páry,
nad močálem tančí čáry, máry,
prej když k ránu mrholí,
toulají se mrtvoly,
žába kváká, vlkodlaka láká.
Ref:
U každé vesnice šibenice,
u každého města ghetto,
namísto justice inkvizice,
tak asi vypadá středověk.
Šíří se infekce velmi lehce,
mor je konkurence lepry,
felčar nezná pojem dezinfekce,
nedivte se, vždyť je středověk.
Urození páni v ušlechtilém klání
pro lásku si kazí brnění,
vrátí-li se zdraví z křižácké výpravy,
dá Pán Bůh, snad se ožení.
A ta strohá krutost na piráty,
těm lámali vaz i hnáty,
na tom se dohodly všechny státy.
To byl ovšem ještě středověk.
2.
Ve věku elektřiny a páry
zatlačila věda čáry, máry.
Vstříkneme si rum do žil,
aby se věk prodloužil,
život nás až nad oblaka láká.
Ref:
K čemu u vesnice šibenice?
I bez šibenice jde to.
Když se zachce, zmizíš bez justice.
Dnes už přece není středověk.
Život plyne lehce bez infekce,
na churavý chrup jsou plomby,
na churavé město pošlem letce
a místo dezinfekce bomby.
Stoprocentní muži v soubojích se tuží,
něžné pohlaví je nebaví.
Společenské formy, ba i právní normy
řeší se klackem do hlavy.
Že diplomacie jsou čáry, máry
a že smlouvy jsou jen cáry,
a že dané slovo láry, fáry,
to bude asi tím, že,
to bude asi tím, že,
prostě tím, že není středověk.
