Hudba: Stanislav Chmelík / Text: Michal Bukovič
1.
Zastavil mi v noci, kde vesmír se mi hroutil,
zdálo se, že galaxie čeká na svůj den.
Vlastní svépomocí mi cigaretu kroutil,
pak nás vlídná noc ukryla v koutě modravém.
Někam prostě mířil, kam chtěl on sám,
na to klidně můžu vzít jed,
říkal, že zná místo tam někde v jižních Čechách,
co nazývá se Onen svět.
Ref:
Šance máme bledé, málokdo se ptá,
kdy se vlastně vrátit zpět.
Vím, kam cesta vede, půjdu po ní já
z Prahy až na Onen svět.
2.
Prý mě vezme s sebou, to svatosvatě slíbil,
čekala jsem, že své sliby zčásti dodrží,
teď mě nohy zebou a ten, co se mi líbil,
zmizel někam do propastí, do snů, do strží.
Možná, že se rozjel a nedojel,
třeba se s ním probořil led,
a někde v jižních Čechách teď má to svoje doupě,
co nazývá se Onen svět.
Ref:
Šance máme...
3.
Když prší a leje a déšť mi smáčí oči,
u silnice čekám na svůj velký náklaďák,
ptám se stromů, kde je ten chlap, co světem točí,
který tu byl se mnou, když mě bylo s ním tak ňák.
Ňák nám vždy bude a bývalo,
nemusíme všechno mít hned,
dobře se mi půjde od nuly k nekonečnu
z Prahy až na Onen svět.
Ref:
Šance máme...
