Hudba: Jiří Ladislav Baštář / Text: Ota "Robek" Heinberger
1.
Sehnal si nářadí a na cestu se dal,
kde roste husté kapradí
až u bran modrých skal.
Na zádech tornu měl a v ruce nesl rýč,
on najít trochu zlata chtěl,
tak musel do hor pryč.
Ref:
Jak vypadal, to nevíme, vždyť je to dávno už.
Tomu však pevně věříme, že to byl celý muž.
A mnohý z lidí dnes mu závidí
kus plané slávy, kterou nevidí
i opuštěný, prostý hrob, kde spí teď zlatokop,
víc zasloužil si úcty mít, když musel tolik dřít.
2.
V Klondyku dívku měl a na ni vzpomínal,
to zlato jenom pro ni chtěl,
tak dřel se tedy dál.
Neuměl jinak žít, a proto věřil snad,
že chlapi musí často pít
a ze vzteku se prát.
Ref:
Jak vypadal...
3.
Akorát po něm zbyl jen starý vetchý vak,
kříž, co mu chudý přítel sbil,
upoutá sotva zrak.
A pak ten velký dluh, co na trám šenkýř psal
kdy všechno splatí, to ví Bůh,
z nás sotva kdo ho znal.
Ref:
Jak vypadal...
