Hudba: Karel Macourek / Text: Pavel Kohout
1.
Znám jeden strom a ten si v noci zpívá,
to jak se ptáci probouzejí v něm,
když letních mraků rudozlatá hříva,
se každý večer táhne nad městem.
Tam chodím každý večer na procházku,
lampářka noc už světlo zhasíná,
[: stojím a mlčím a myslím na svou lásku,
za kterým oknem asi usíná. :]
2.
Na lásku myslím v naději a touze,
já pro tu lásku do ohně bych šel,
jediná věc mě na ni mrzí pouze,
že jsem ji totiž dosud nenašel.
Však já ji potkám, však sem jednou přijde,
ruku mi podá, slovem pohladí,
pod tímhle stromem zřídka chodí lidé,
nu, a ti ptáci, ti nám nevadí.
3.
Z nás dvou je za zpěv nikdo nevyplísní,
vždyť právě tak zní věta: Mám tě rád!
Vždyť přece právě při takové písni
nejhezčí přání můžeme si přát.
Aby už nikdy ocelový příval
nepohřbil lásku v sutiny a dým,
aby ten strom si věčně věků zpíval
pro velkou radost zamilovaným.
