Hudba: Jan Volkov / Text: Jiří Voldán
1.
Plula loď, plula v tmách stříbrných na vlnách,
z námořníků jen on vzpomněl na Marion.
Přístav ji celý znal, každý s ní tancoval,
všem snad dala rety své, srdce však ne.
Každý ji miloval jen chvíli a zapomněl,
on si vzal její šátek bílý a řek než šel:
Ref:
Marion, až budu sám na moři
a tisíc ohníčků na nebi se rozhoří,
já zlíbám horkým retem šáteček roztomilý,
jejž tvoje smutné oči porosily.
Marion, až bude čas jíti spát,
nechám si o tobě, Marion krásná, zdát.
2.
V přístavu kotví loď, Marion krásná, pojď
polibkem přivítat toho, jenž tě měl rád.
Všichni už z lodi jdou přímo zas v náruč tvou,
ale ten, co čekán byl, se nevrátil.
Někde uprostřed moře leží, kde nemá kříž
a ty, Marion, marně čekáš, že uslyšíš:
Ref:
Marion...
Další verze:
Marion zavři ten amplion
